(Obrázek: PA)
Když se blíží Den památky, často slýcháme pamětní frázi „Abychom nezapomněli“, když si v Britském společenství pamatujeme padlé vojáky z první světové války.
Odhaduje se, že Velká válka, jak se o první světové válce běžně hovoří, přispěla ke smrti 40 milionů lidí na celém světě, a je docela dobře považována za nejkrvavější válku v historii.
Fráze zapouzdřuje naši touhu pamatovat si na minulou tragédii a oběti a zajistit, aby se taková krvavá katastrofa nikdy neopakovala.
Spolu s tím se často říká „abychom nezapomněli“ 'Ode of Remembrance' od Laurence Binyons .
Kde však pochází fráze „Abychom nezapomněli“?
NEWSAM Online rozděluje používání historicky ikonické fráze.
Odkud pochází 'Abychom nezapomněli'?
Rudyard Kipling
Fráze pochází z viktoriánské básně spisovatele Rudyarda Kiplinga, který ji složil, než byla poté použita k komentování diamantového jubilea královny Viktorie v roce 1897, kdy byla publikována v The Times.
Báseň, pět slok na délku a skládala se ze šesti řádků, měla název Recessional.
Recessional se zdá být opakováním fráze „Abychom nezapomněli“ na konci každé z prvních čtyř slok.
Celá báseň Recessional od Rudyarda Kiplinga
Bůh našich otců, známý ze starých časů,
Pán naší vzdálené bitevní linie,
Pod jehož strašnou rukou se držíme
Dominance nad palmami a borovicemi -
Pane Bože zástupů, buď stále s námi,
Abychom nezapomněli - abychom nezapomněli!
Vřava a křik umírají;
Kapitáni a králové odcházejí:
Stále stojí tvá starodávná oběť,
Pokorné a zkroušené srdce.
Pane Bože zástupů, buď stále s námi,
Abychom nezapomněli - abychom nezapomněli!
Daleko zvané naše námořnictva se rozplývají;
Na dunách a ostrohu klesá oheň:
Hle, všechna naše včerejší okázalost
Je jeden s Ninive a Tyre!
Soudce národů, zatím nás ušetřte,
Abychom nezapomněli - abychom nezapomněli!
Pokud opilí s vidinou moci ztratíme
Divoké jazyky, které tě nemají v úžasu,
Takové vychloubání, jaké používají pohané,
Nebo menší plemena bez zákona -
Pane Bože zástupů, buď stále s námi,
Abychom nezapomněli - abychom nezapomněli!
Pro pohanské srdce, které jí dává důvěru
V páchnoucí trubce a železném střepu,
Všechen udatný prach, který staví na prachu,
A hlídání volání, které tě nemá hlídat,
Za zběsilé chlubení a hloupé slovo -
Tvoje slitování nad tvým lidem, Pane!
Báseň je myšlenka reprezentovat přechodnou povahu britského impéria a jak nic netrvá věčně, přičemž slavnostní a vážný tón.
Není to báseň o válce, ale její ponurý realismus a nedostatek jingoismu možná sluší všeobecnému smutku po první světové válce.
Proč se používá ke Dni památky?
Řádek „Abychom nezapomněli“ se často přidává, jako by byl součástí ódy 'For the Fallen' od Laurence Binyonse , a je opakován v reakci těch, kteří poslouchají, a je obzvláště populární v Austrálii.
Nezestárnou, protože my, kteří zbyli, stárneme:
Věk je nebude unavovat ani roky neodsuzovat;
Při západu slunce a ráno,
Budeme si je pamatovat.
Řada památníků búrské války je opatřena frází, která ukazuje její použití před první světovou válkou.
Ve Spojeném království, Austrálii, na Novém Zélandu a v Singapuru se často opakuje poslední věta „Budeme si je pamatovat“.
Důvod odkazu je často obsažen v citátu „Abychom nezapomněli“ a potřebě uznat oběť.
Přečtěte si více
